Žáci 8. A se zapojili do výtvarně-literární soutěže „Pohádková knížka Třídilka“, již vyhlásila autorizovaná obalová společnost EKO-KOM, a. s. a Jihočeský kraj. Žáci měli za úkol napsat pohádku na téma Třídění a recyklace odpadů a tuto pohádku následně doplnit vlastními obrázky. Nejlepší práce, a to Jana Jurigy, Miroslava Lehkého a Martiny Koudelkové, byly odeslány k 10. říjnu 2012 k posouzení odborné poroty.
Příjemným zjištěním byla zpráva v měsíci listopad, že text Martiny Koudelkové O princezně Zlatoskládce patří k 14 nejlepším pohádkám, které budou knižně vydány. Proto žáci ze 6. a 9. ročníků pod vedením paní učitelky I. Chmelíkové nakreslili k pohádce Martiny Koudelkové ilustrace, z nichž byla porotou za nejhezčí vybrána ilustrace Veroniky Vajnerové ze 6.B. Slavnostního vyhlášení 14. 12. 2012 v Domě kultury METROPOL v Českých Budějovicích se naše žákyně bohužel kvůli komplikacím s dopravou nemohly zúčastnit. Obě dívky dostaly odměny v podobě deskových her a malířských potřeb a také vydání knížky Pohádková knížka Třídilka s vlastním textem a ilustrací. Knížka je určena pro mateřské školky, proto je také obohacena o vyprávěnou podobu na CD. Pohádky na pokračování dokonce odvysílá Český Rozhlas České Budějovice.
Oběma dívkám gratulujeme!!!!!!
Eva Vondrková
Pohádka Martiny Koudelkové
O princezně Zlatoskládce
Za sedmero horami bylo krásné a velké království. V tomto království byla jen a jen radost. Lidé tam byli velmi spokojení, jen princezna Zlatoskládka byla velmi nešťastná. Jako jediná viděla, že lidé tohoto království nemají rádi práci, a proto netřídili odpad.
Když se ráno probouzela, nožičky i střevíčky měla prošlapané a poškrábané. Král se tomu vždycky divil, ale nevěděl, proč je princezna Zlatoskládka ráno unavená a má prošlapané střevíčky a poškrábané nožky. Mnohokrát se Zlatoskládky ptal, ale ta mu nikdy neřekla pravdu.
Zlatoskládka se celý den smála a veselila. Jen co přicházel večer, z tváře Zlatoskládky úsměv vždycky zmizel. Král dával často svoji milovanou dceru Zlatoskládku hlídávat, ale nikomu se ještě nepovedlo Zlatoskládku uhlídat.
Na večer, jen co slunko zapadlo, všichni upadli do dlouhého spánku. Jen Zlatoskládka vstala z postele a šla do království. Běhala lehce a tichounce po ulicích a sbírala odpadky, které ležely na zemi. Různé plasty dávala do žlutého obřího kontejneru za městem, papíry dávala do tmavého modrého kontejneru na druhém konci města a nakonec sbírala jeden střípek po střípku a utíkala na kopec, kde byl velký zelený kontejner na sklo. Podívala se nalevo od sebe a viděla, že slunce už vychází. Seběhla z kopce a utíkala do své postele, střevíčky už měla prošlapané, nožky poškrábané. Najednou zakokrhal kohout a princezna ulehla do postele. Jen co oči zavřela, vběhl do pokoje její královský otec. Viděl Zlatoskládku, jak spí ve své posteli a vedle byly prošlapané a odřené střevíčky.
Hned zrána nechal vyhlásit, že ten, kdo Zlatoskládku večer uhlídá, dostane ji za ženu a celé království k tomu.
Když už slunce zapadlo a šla spát, přihlásil se jeden človíček, byl to pastýř Petr. Zlatoskládka ulehla do postele a Petr si sedl hned vedle ní. Byla půlnoc a Zlatoskládka vstala, i když viděla, že Petr nespí. Jen co Zlatoskládka vběhla do ulic a začala poklízet ulice, Petr běžel vzbudit pana krále. Zlatoskládka už měla celé město uklizené, ale v poslední chvíli ji zahlídnul její tatíček pan král a utíkal přímo k ní! Zlatoskládka se polekala a utíkala přímo do svého pokoje, zalehla do postele a spala a spala až do oběda. Když na hodinách odbylo poledne, Zlatoskládka vstala a šla k obědu. Vyšla ven a tam stál celičký lid z města a děkoval, že jim Zlatoskládka otevřela oči. Lidé v tomto městě teď třídí odpad ze všech nejlépe.
A co se stalo s naší Zlatoskládkou a Petrem? No přece se vzali a měli spolu 10 dětí, které vládly po nich a byli to ti největší třídílci všech dob.
